In Sapmi, northern dialect (English summary further below)
Hei, mu namma lea Martha ja lean nuorra sápmelaš gean lean bajásšaddan Finnmárkkus, Deanus ja orun Kárášjogas go vázzán skuvlla. Bajásšaddat eamiálbmogin lea olggosoaidnit hui eareláhkii juohke olbmui. Makkár valljodagat dus leat ja makkár rievttit addojit molsašuddet das gos don orut ja makkár gielat doppe hállet. Das hábmejuvvo maiddái makkár norbmat du birrasis leat ja mo du identitehta vásihuvvo earáiguin. Lean ieš vásihan sápmelaččain Norggas ahte diđolašvuohta sápmelaččaid birra lea molsašuddi das gos don leat, ja vel geainna hálat. Sámi guovlluin dihtet dávjá eambbo, muhto muhtomin, ja muhttiin guovlluin lea diđolašvuohta vuođđuduvvon ovdagáttuin. Dan dihte lea ge dávjá rasisma vearrámus sápmelaččaid vuostá doppe gos dáruiduhttin lihkostuvai buoremusat Sámis. Ieš lean vásihan unnán rasisma, in leat ge vásihan dramáhtalaš dáhpáhusaid “albma eallimis”.
Mun lean bajásšaddan sámi eadnin ja dáža áhččin guovllus gos lea dábálaš leamen sápmelaš. Lean vel vázzán sáme skuvllas, gos buohkain ledje sámegielat oahpahus, lihkká min jahkebuolvva aivve dárustedje gaskaneaset skuvllas. Manin bat nu? Mu ruovttogielddas lea leamašan dáruiduhttin historjjá mii dagahii ahte máŋga bearraša láhppe giela. Danin ledje máŋga oahppi geat eai sámástan ruovttus. Dan dihte lei ge váddásat sidjiide mannat skuvllii ja sámástit lunddolaš gielain earáiguin. Ieš ii lean álo nu álki go bearrašis lea dáruiduhttin historjjá. Go riegádin mearridedje sihke eadni ja áhčči oahppat sámegiela, go giela lei ovddežis láhppon min bearrašis. Nu ahte mu váhnemat ohppe ođđa giela seammás go ieš ohppen sámegiela. Danin beroštan ge nu olu iežan giela ja identitehta birra, go mun dieđan man mávssolaš dat lea.
Eai buohkain lea seamma álkes dilli giela ektui go mus. Eará báikkiin Norggas lea olu váddásat doalahit giela ja kultuvrra. Gos ii leat sámi majoritehta baiki (dego Kárášjogas ja Guovdageainnus) eai gávdno seammá olu sámegielhállit, eai leat sáme skuvllat ja eai ge seamma kulturarenat. Ovdamearkka mu vilbeležat orrot dáruiduvvan báikkis gos eai hála lunddolaččat sámegiela. Sis leat sámegiela diimmut skuvllas, muhto lea váttis oahpaheaddjiid gávdnat. Oppalaččat lea váttis doalahit giela ja kultuvrra go orru dáža majoritehta báikkis. Giellagáhttema daid báikkiin ferte buoriduvvot, ja dasa háliidan ieš searvat rievdadusaide.
Lean nuorravuođa rájes áŋgiruššan politihkkii. Serven bargiidnuoraidlihkadussii go ledjen golbmanuppelot jagi, ja dan rájes lea beroštupmi sturron. Lean álo beroštan servodaga birra ja dehálaš gažaldagaid dan birrasis. Dál lean internationála jođiheaddji iežan fylkkas, ja barggan jođiheaddjin bargiidnuoraidlihkadusa sámepolitihkalaš lávdegottis. Dan čađa mii lágidit akšuvnnaid, vearstáid ja ságaškuššat miehtá norgga sámepolitihkka birra. Lea somás bargu mii addá buorre dovdu go dieđát ahte váikkuhat rievdadusaide organisašuvnnas sámepolitihkka oasis. Lea ulbmil ahte sámepolitihkka oidno, ja dat lea dárbbašahtti.
Ii leat dušše álki bargat sámepolitihkain odne. Go jienádat medias de sáhttá oažžut fasttes dahje jallas kommentáraid. Muhtimat sáhttet čállit ahte dážat bohte vuosttažin Norgii, ahte mii eat gula dása, dahje ahte mii sápmelaččat eai daga eará go váldit ruđa norgga stáhtas. Visot maid don jienádat jorgaluvvo dasa ahte sápmelaččat dušše váidet juohke tiŋga. Dalle ii leat álki joatkit. Go gii don leat váikkuha mo olbmot guldalit du sániid de lea váttis jienádit mo ieš háliidat. Lihkká eai leat kommentáraid debáhtain dahje čállosiin vearrámus. Lea realitehta ahte sámevašši ain eallá Norggas odne.
Gávdnojit máŋgalot muitalusa dan birra ahte sápmelaččat leat vásihan unohas dáhpáhusaid máŋgalot jagiid badjel. Muhtimat leat ožžon rasisttalaš komitaraid ámadadjui, earát fas leat vásihan veahkaváldin dušše dan dihte go ledje siplelaččat. Iđii ođas dán jagi ahte gánddaš finnmárkkus lei gullan fasttes tiŋggaid sápmelaččaid birra vel skuvllas, go DKS ledje guossis. Sii muitaledje ohppiide ahte sápmelaččat ledje duolvvas ja ahte sis ledje dikkit. Dákkár dáhpáhusat čájehit man unnán máŋgasat Norggas duođaid dihtet sápmelaččaid birra. Mo mii eallit odne, mo min kultuvrra ja giella lea jávkamin, mo mii fertet bargat iežamet rivttiid ovddas oba áigge ja mo duođaid lea leamen sápmelaš.
Mis sápmelaččain leat agálaš rahčan, rahčan giela ovdii, rahčan kultuvrra ovdii, mii rahčat vai min jienat gullojit oba áigge. Duođas lea máŋgga láhkai váibadahtii leamen nuorra sápmelaš odne. Muhto fertet beare joatkit bargat iežat ovdii, go molssaeaktu lea vearrát. Min giella, kultuvrra ja min rievttit leat menddo mávssolačča. Nu de mii joatkit rahčat, ii dušše iežamet ovdii, muhto maiddái boahtteáigái. Daidda geat besset oahppat sámegiela skuvllas go mii leat bargan dan ovdii ahte eambbosat ožžot fálaldaga. Daidda geat ohppet dudjot fálaldagain mat sámediggi joatká ealihit. Ja daid nuorra sápmelaččaide geat min maŋŋá bohtet ja fertet rahčat veahá unnit go mii leat dan dahkan sin ovdal.
Muitte doarjut eamiálbmogiid muitalusaid ja juoge daid, vai min jienat gullojit, ii dušše odne muhto oba áigge. Lihkku internationála beaivi eamiálbmogiid rivttiid ovddas.
English summary
My name is Martha, and I have written about what it is like to live as a young Indigenous girl today. I am a part of the Sami Indigenous group in northern Scandinavia. Over the last decades, we have fought for and gained some of our language and cultural rights, but a lot of work remains. I have written about current struggles, such as discrimination, racism, and geographical differences regarding access to equal rights across Sápmi, and all the struggles young Indigenous people face, having to continuously fight to be seen and heard.
Through political engagement, I have witnessed how hard that struggle can be, constantly having to prove yourself. But in doing so, I have also learned why it is important to keep pushing. The more I fight for better education in the Sami language, the greater the chance that the next generation will know their mother tongue. That is why we must keep spreading Indigenous voices to help them in their fight to be seen and heard and aid them in their work for a better future for the next generation of Indigenous youth. This day is important for that very reason. Keep supporting Indigenous voices and Indigenous people, especially young people.
Happy International Day of the World’s Indigenous Peoples!
